Jdi na obsah Jdi na menu
 


Cesta z rodné Plzně do slavné Chelsea (úvod)

Fotbalové začátky

První kroky v organizovaném fotbale udělal PETR ČECH ve druhé třídě základní školy, kdy coby sedmiletý začal kopat do míče ve svém rodném městě v přípravce Škody Plzeň (později se klub přejmenoval na Viktorii Plzeň). Leckoho možná trochu překvapí, že se hned od začátku neusadil mezi tyčemi. Nějakou dobu nastupoval v útoku a až vlastně ve čtvrté třídě, když se jednou během tréninku postavil do branky, si u něho trenér gólmanů všimnul schopností předurčujících ho pro kvalitní vykonávání brankářské profese. V mladších a starších žácích již Čechíno spolehlivě strážil prostor malého vápna. Na konci základky, kdy se každý z kluků povytáhne o nějaký ten kousek, Petr vyrostl o šestnáct centimetrů - ze 180 na současných 196 cm! Takový čahoun pochopitelně budil pozornost, nikoliv však pouze kvůli své výšce, nýbrž zejména pro svůj talent. První dva roky dorosteneckého věku strávil ještě v Plzni. V té době odstartovala i jeho reprezentační kariéra ve výběrech do patnácti, resp. do šestnácti let a zároveň se počala spolupráce s hráčským agentem Pavlem Zíkou.

Přesun do Blšan, ligový debut

Po evropském šampionátu "16", kde byl vyhlášen nejlepším gólmanem turnaje, nastalo v létě 1999 rozhodování: zda zůstat v Plzni či se přesunout jinam. S vědomím, že v západočeské metropoli by se jen velmi těžko propracovával do prvoligového áčka dospělých, se rozhodnul kývnout na nabídku Blšan. Jak se později mnohokrát ukázalo, bylo přestupové laso hozené ze strany Chmelařů zlomovým okamžikem Petrovy kariéry (stejně jako jeho pozdější odchod do Chelsea). Už Čechínův prvoligový debut za Blšany - 30. října 1999 a rovnou v kotli sparťanské Letné - jakoby předznamenal, že tenhle vytáhlý mladíček má před sebou obrovskou budoucnost. Ve své první sezóně u Severočechů toho sice v mistrovských duelech moc nenachytal, ale co bylo mnohem důležitější, jeho talent se rozvíjel. V další sezóně již hájil ligovou blšanskou branku v drtivé většině utkání. Mimo to pravidelně oblékal dres reprezentační osmnáctky, s níž na ME 2000 vybojoval čtvrtou příčku, a později i týmu do 20 let, se kterým se v létě 2001 zúčastnil v Argentině mistrovství světa této věkové kategorie.

Angažmá na Spartě, rekordní šňůra

Obrazek

V té době měl již Čechíno v kapse smlouvu s pražskou Spartou, která za služby devatenáctiletého brankáře neváhala zaplatit přes dvacet milionů korun. Investice to byla par excellence. Když se totiž mistrovskému celku nepovedl start do ligového ročníku 2001/02 a trenér Hřebík se rozhodl po třech kolech udělat změny v sestavě (včetně té na postu brankáře), Petr chytil nabídnutou šanci za pačesy a Sparta v následujících deseti duelech ani jednou neinkasovala. Šňůra 903 minut bez obdržené branky se zapsala do rekordních análů první ligy. K tomu byl Čechíno součástí spanilé jízdy Letenských v Lize mistrů. Nebylo proto divu, že mu tyto výkony vynesly pozvánku do seniorské reprezentace. V neúspěšné baráži o MS 2002 proti Belgii ještě seděl na lavičce náhradníků, ale o několik měsíců později, když se počala psát éra Karla Brücknera, bylo již patrné, že v nově se tvořícím výběru se bude mezi tyčemi sázet na talentované mládí.

Hrdinou zlatých lvíčat, přesun do Rennes

Obrazek

Se Spartou se sice na jaře 2002 Petr mistrovského titulu nedočkal, ovšem úspěch z rodu nezapomenutelných ho přece jen neminul. Odehrál se na červnovém mistrovství Evropy jednadvacítek ve Švýcarsku, kde se čeští mladíci probojovali až do finále. V něm se v penaltovém rozstřelu zaskvěl právě rodák z Plzně. Za svá záda pustil pouze jeden z pokutových kopů francouzských soupeřů a bylo z toho historické zlato pro český fotbal. Hrdiny závěrečného utkání turnaje si nemohli nepovšimnout skauti zahraničních klubů. Hodně se mluvilo o zájmu z Anglie (např. Arsenalu), ale celá věc ztroskotala na vyřízení tamního pracovního povolení, které v té době - pro občany ze zemí mimo EU - bylo na Ostrovech ještě značně komplikovaným administrativním úkonem. Punc zajímavosti pro Spartu i pro hráče splnila v červenci 2002 nabídka francouzského Rennes. Obě strany se dohodly a Petra tak čekal urychlený přesun do kraje zvaného Bretaň. Dva týdny před začátkem nového ročníku české ligy byl transfer oficiálně zpečetěn.

Krajánkem ve Francii, hvězdou EURO 2004

Obrazek

Na první pohled se zdálo, že mohl Čechíno zamířit do některého ze slavnějších týmů, ovšem jak se později ukázalo, bylo Rennes v onen čas tou pravou volbou. V době přestupu dvacetiletý dlouhán strávil v malebném koutu v severozápadní části Francie celkem  Rennes se během jeho první sezóny v týmu pohybovalodvě sezóny (2002/03,2003/04), během nichž vyzrál po sportovní i lidské stránce. Zvykl si na tlak, který je vyvíjen na zahraniční posily, nota bene na brankáře, v kvalitní soutěži absolvoval řadu těžkých zápasů s přídomkem existenční, neboť na spodku tabulky a zachránilo se až v posledním kole domácí výhrou nad Montpellierem (3:1). Z Čechovy rostoucí zkušenosti a vyhranosti těžil také nároďák, ve kterém dostal důvěru pro všechna kvalifikační klání o EURO 2004. Brücknerův výběr v nich ani jednou nepoznal hořkost porážky a mohl se ve finále radovat z postupu na mistrovství Evropy.

Životní přestup: Chelsea & Big Pete

Obrazek

Přelomovým rokem byl z Petrova pohledu rok 2004. Hned na jeho počátku se totiž zrodil hráčův přestup do Chelsea FC, třebaže se vedení Rennes s londýnskými protějšky dohodlo, že klubová brankářská jednička zůstane v zemi galského kohouta ještě do konce sezóny a teprve potom se přesune na Stamford Bridge. Než začala nová kapitola Čechínova fotbalového života s podtitulem "V barvách Blues" stihl ještě na jaře pomoci Rennes udržet si místo v poklidném středu ligové tabulky a především byl jednou z klíčových postav reprezentační družiny na EURO 2004. V Portugalsku byl oporou týmu na jeho pouti za bronzovými medailemi a navíc byl po turnaji vyhlášen nejlepším gólmanem celého šampionátu. S touto vizitkou se v polovině července zapojil do přípravy Chelsea na novou sezónu Premier League. V hvězdami nabitém kádru se pod trenérským vedením Josého Mourinha velmi rychle zabydlel a na svém postu si dokázal poradit se silnou konkurencí v podobě Carla Cudiciniho. Souboj o místo brankářské jedničky vyzněl pro Big Peta. Tuto novou přezdívku pro něho vymyslel kapitán mužstva John Terry. Právě s ním vytvořil Petr od začátku svého angažmá u Temže nerozlučnou dvojici, jejíž soulad byl základním pilířem takřka bezchybné defenzívy Chelsea. V prvních deseti ligových zápasech inkasoval český brankář pouze dvakrát...

10. červen 2007 Cesta z rodné Plzně do slavné Chelsea (pokr.)

Rekord i titul v Premier League, postup na MS

Obrazek

Jestliže rok 2004 byl nabitý významnými událostmi, ten následující svého předchůdce ještě předčil. Petr v jeho průběhu zvládl úspěšně válčit na obou frontách - na klubové i na reprezentační. V Premier League udržel v období mezi 18. prosincem 2004 a 12. únorem 2005 desetkrát po sobě nulu, což ve finále představovalo 1025 minut ligové neprůstřelnosti a nový rekord soutěže. Do toho přibyly dvě cenné trofeje za prvenství v Ligovém poháru a zejména za triumf v celé lize! Titulu se fanoušci Blues dočkali po dlouhých padesáti letech, navíc v roce, kdy si klub připomínal 100. výročí svého založení. S národním týmem proplul Čechíno úskalími kvalifikace o účast na mistrovství světa a po vítězství v baráži s Norskem se mohl se spoluhráči začít těšit na další start na "velkém" šampionátu. A vrátíme-li se zpět do ligových luhů a hájů, tak tam se Chelsea nadmíru povedl start do nové sezóny. Abramovičovi molodci si do Vánoc vypracovali v tabulce natolik výrazný náskok před svými pronásledovateli, že obhajoba jejich prvenství jala nabývat reálných kontur.

Vavříny v anketách aneb Fotbalistou roku 2005

Všechny tyto týmové úspěchy podpořené stabilní Čechínovou formou a schopností podržet kolektiv ve zlomových momentech se odrazily v různých individuálních anketách, v jejichž popředí se rodák z Plzně objevil. Ať už to bylo páté místo ve Sportovci roku ČR, zisk Zlatého míče pro nejlepšího českého fotbalistu sezóny 2004/05 či zařazení do elitních jedenáctek Premier League a Champions League v hodnocení téže sezóny. Počátek roku 2006 potom tato ocenění završil. Nejprve byl Big Pete zvolen Mezinárodní federací fotbalových historiků a statistiků nejlepším brankářem světa za rok 2005 a poté byl v Praze korunován králem českého fotbalu za uplynulý rok v anketě Fotbalista roku. Do této série příznivých zpráv zapadla i informace o prodloužení smlouvy s Chelsea do roku 2010.

Obhajoba titulu i Zlatého míče, vyřazení na MS 2006

Obrazek

Závěr sezóny 2005/06 přinesl Petrovi okamžiky velké radosti i ty s notnou dávkou zklamání. Jeho Chelsea dokráčela k obhajobě ligového titulu a on sám byl podruhé po sobě v novinářské anketě Zlatý míč zvolen nejlepším českým fotbalistou právě skončivší sezóny. To vše měl korunovat úspěch národního týmu na mistrovství světa v Německu, k němuž však nedošlo - mužstvo vypadlo z turnaje již v základní skupině. Přesto mohla Big Peta alespoň trochu těšit skutečnost, že poznal na vlastní kůži atmosféru největšího fotbalového svátku na světě (navíc jako jeden z jeho přímých aktérů) a především mohl být spokojený s tím, že ve všech třech utkáních na šampionátu reprezentaci podržel. Jeho gala představení proti Ghaně, byť skončilo z českého pohledu prohrou 0:2, nadchnulo fotbalové fanoušky po celém světě...

Dvě zranění, dva úspěšné návraty na trávník

Hned po mistrovství světa v Německu putoval Čechíno na operační stůl. V Londýně podstoupil plánovanou artroskopii obou ramen s cílem odstranit z nich vleklé bolesti, kterého ho dlouhodobě sužovaly. Zákrok i následná rehabilitace se zdařily, a tak k Petrovu návratu na trávník došlo před původně očekávaným datumem. Hráč tvrdě dřel na tom, aby byl co nejdříve zpátky a jeho píle se mu vyplatila. V zářijových zápasech Chelsea i české reprezentace, jež vstoupila do kvalifikace o ME 2008 dvěma důležitými výhrami nad Walesem a Slovenskem, byl mužem na svém místě a pochvaloval si, že se po dvouměsíční zápasové pauze cítí fyzicky dobře jako nikdy předtím. Jeho výbornou podzimní formu však bohužel přeťal dobře známý střet s útočníkem Readingu, Stephenem Huntem, ze kterého si Big Pete odnesl frakturu lebky. Okamžitá operace a péče lékařských specialistů na neurochirurgické klinice v Oxfordu dala Petrovi v nejtěžších chvílích jeho sportovní kariéry naději, že bude moci pokračovat v kariéře profesionálního fotbalisty. Stejně jako v létě 2006 i po tomto zranění prokázal velkou vůli vrátit se co nejrychleji na zelený pažit. A když byly výsledky všech lékařských testů v pořádku, nebránilo mu již nic v tom, aby se tři měsíce po těžkém zranění znovu objevil v sestavě Chelsea. Hned úvodní duel, zápas na horké půdě Liverpoolu, ukázal, že český brankář neztratil nic ze svého gólmanského umu. I následující střetnutí včetně reprezentační přípravy s Belgií potvrdila - jak ostatně napsal na Petrovy stránky jeden z jeho fanoušků - návrat starého dobrého Čechína, možná ještě lepšího než doposud...

Konec dobrý, všechno dobré: dva pohárové triumfy

Obrazek

Sezóna 2006-07, pro Petra osobně nejnáročnější v jeho dosavadním sportovním životě, se nakonec přetavila do úspěšné podoby. Chelsea byla v jarních kláních dlouho ve hře ve všech čtyřech soutěžích (ve třech pohárových a jedné prvoligové) a ze dvou z nich si odnesla trofej za vítězství: v únoru 2007 zdolala ve finále Carling Cupu Arsenal a o tři měsíce později na nově otevřeném stadiónu ve Wembley porazila ve finále FA Cupu Manchester United. Díky triumfu v Anglickém poháru se tak Big Petovi za tři sezóny jeho působení na Stamford Bridge podařilo nevídané: stal se za tu dobu vlastníkem všech pohárů, jež lze v Anglii s klubem získat! Jen ta Liga mistrů se opět ukázala být pro Blues začarovanou soutěží. Tentokráte byli Čechíno a spol. k vysněnému finále opravdu blízko - v souboji s Liverpoolem byli vyřazeni až na penalty.